Benefit, který se vyplatí

Daňově optimální stravenky znamenají při valorizaci mezd víc peněz pro zaměstnance i firmy.

Ve vedení firem se v této době zamýšlejí nad tím, jak kvůli vysoké inflaci valorizovat mzdy zaměstnancům a zároveň optimalizovat daňovou zátěž. Je pro zaměstnance a firmy lepší variantou navýšení finanční odměny přímo do mzdy, nebo zvýšení příspěvku na stravenky? Porovnali jsme to za vás. A lépe z toho vyšly stravenky.

Inflace mění fungování firem

Zvyšující se provozní a životní náklady vedou všechny ke stále většímu zvažování skutečně účelných finančních kroků. Firmy vnímají, že je třeba zaměstnancům valorizovat mzdy, ale zároveň hledají cesty, které pro ně znamenají rozpočtově odpovědná a daňově optimální řešení.

Optimální stravenka? 180 Kč

Tuto situaci lze zčásti vyřešit využitím možností, které nabízejí takzvané daňově optimální stravenky. A to prakticky okamžitě. Poprvé v historii totiž došlo k tomu, že ministerstvo práce a sociál­ních věcí zvýšilo cenu daňově optimální stravenky už v průběhu kalendářního roku, a to od 20. srpna 2022.

Úřad k tomu přiměla výše inflace, jež v červnu 2022 překročila 20 procent. Cena této stravenky se zvýšila o 30 korun, což zhruba odpovídá výši inflace. Je to zároveň nejvyšší jednorázový přírůstek, který stravenka za dobu své existence zaznamenala. Její aktuální hodnota se zvýšila ze 150 na 180 korun.

Zaměstnanci mohou subjektivně vnímat jako benefit celou hodnotu stravenky, i když jim na ni mnozí zaměstnavatelé přispívají jen zčásti. To je nad rámec praktických dopadů ještě velmi zajímavý psychologický efekt. U stravenky s hodnotou 180 korun tedy už mnohdy část z nich prakticky neřeší, že 45 procent, tedy 81 korun, doplatili sami ze své čisté mzdy.

HR ředitelka Sodexo Martina Machová k tématu doplňuje: „Zákon o dani z příjmů umožňuje firmám odečíst si z daní maximálně 55 procent z ceny stravenky, což je aktuálně 99 korun. Zbývající část, tedy 45 procent, si často doplácejí zaměstnanci sami.“ Firmy mohou svým zaměstnancům uhradit i vyšší částku, už ale bez slevy na dani na straně zaměstnavatele; jedná se pak o nedaňový náklad.

„Zaměstnanec ze stravenek žádné daně ani pojistné neodvádí,“ zdůrazňuje Machová a dodává: „Díky daňovému zvýhodnění jsou tedy příspěvky na stravenky o čtvrtinu výhodnější, než kdyby zaměstnanci dostali o stejnou částku vyšší mzdu. Podle mého názoru je to spolu s příspěvkem na volnočasové benefity skvělý nástroj, jak firmy mohou svým zaměstnancům v této nelehké době pomoct, a přitom minimalizovat dopady do svého hospodaření.“

Až 12 000 ročně pro zaměstnance

Stravenky přinášejí mnohé benefity nejen firmám, ale i zaměstnancům. Díky propojení stravenkové karty s platební kartou mohou lidé platit i vyšší částku, než kterou mají k dispozici ve stravenkách. Díky službě Sodexo Peníze zpět, což je forma cashbacku, lze navíc získat až 12 000 korun ročně. To jim pouhá finanční valorizace mzdy nepřinese.

„Sodexo má aktuálně více než 400 000 uživatelů stravenkových karet a více než polovina z nich využívá alespoň jednu ze služeb Peníze zpět a Přidat bankovní kartu,“ říká Machová. „V průzkumu B-inside jsme se v letošním roce dotazovali i na to, jakým způsobem by chtěli zaměstnanci zvýšit příjem, zda by dali přednost 1 000 korunám ve stravenkách, nebo 740 koru­nám v čisté mzdě. Asi nikoho nepřekvapí, že dvě třetiny zaměstnanců upřednostnily navýšení příjmů ve formě stravenek,“ dodává Machová.

Žádaný benefit

Dva rozsáhlé průzkumy od agentury B-inside, které v letošním roce provedla Sodexo Benefity, ukazují, že je to právě vysoká inflace, jež mění – kromě jiného – i vnímání stravenek a jejich hodnoty. Stále více zaměstnanců je uvádí jako skutečně žádaný benefit. „Osmdesát procent zaměstnanců oceňuje, že jim zaměstnavatel dává právě stravenky. Je to pro ně něco navíc a díky stravenkám mají například motivaci zajít si na společný oběd s kolegy, možnost zaplatit za oběd víc nebo nakoupit kvalitnější a zdravější potraviny,“ doplňuje Martina Machová.

A jak to celé vychází pro zaměstnavatele? Pojďme na to prakticky. Jak lépe to ukázat, že? Vezměme si jako příklad firmu o deseti zaměstnancích, kteří odpracují 20 dní nebo 20 směn v měsíci. Budeme-li počítat s tím, že dostávají 55procentní příspěvek od zaměstnavatele na daňově optimální stravenku ve výši 180 korun, tedy 99 korun, pak je roční úspora v porovnání s navýšením mzdy o stejnou částku 25,26 procenta, tedy 80 308,80 koruny (viz tabulka).

Jak využívá stravenky vaše firma?

Zkuste si spočítat, kolik by to bylo u firem s nižšími nebo vyššími stovkami zaměstnanců. Taková částka by se dala dál smysluplně investovat, že?

Zjistěte, kolik byste díky využití daňově optimální stravenky mohli své firmě ušetřit vy. Další informace najdete na webových stránkách sodexo.cz.

Přečtěte si také