Bát se a poslouchat: brutalita pracovních podmínek, jež stojí za technologickým rozmachem Číny

Zuzana Musilová patří k předním českým přírodovědkyním. Stihla toho už hodně: objevy v hlubinách, titulní stranu časopisu Science, dcerku i ERC grant za 50 milionů korun.

Na vrchu uprostřed lesů se tyčí téměř stoletá impozantní stavba, shlížející na polský Krakov. Osobité kouzlo původního zámku se snoubí s pětihvězdičkovou noblesou.

Regionální pobočka koncernu zaměstná tři desítky expertů.

Měla to být investiční smršť, přehlídka vzorové ekonomické diplomacie, jakou umějí jen opravdoví političtí profesionálové typu Miloše Zemana.

Česko se mělo stát nepotopitelnou letadlovou lodí čínské investiční expanze v Evropě. Ze slíbených investic ale zůstal jen zlomek.

Rekordně teplá topná sezona za námi – Liberty Media nově vlastní k formuli 1 i motocyklový seriál – Google chce zpoplatnit svou AI – Prodej aut Tesla je „naprostá katastrofa“

Je to globální válka o talenty. Všude se o tom mluví; řeší se odlivy mozků, vznikají studie vyčíslující ekonomické ztráty, když chytří lidé, kteří tvoří budoucnost zemí, z nich třeba i odejdou. Do světa. Pryč. Fantastickou ukázku, jak „přelívání se mozků“ skutečně funguje, navíc v jednom z top odvětví dneška, přinesly naše partnerské Financial Times (FT).

Čína měla v Česku utratit desítky miliard korun. Nestalo se. Podle náměstka ministra zahraničí Jiřího Kozáka se díky tomu nezvýšil vliv pekingského režimu v Česku.

Nemovitostní otřes Čínu nepoloží, Západ ji potřebuje stále víc.

Finanční trhy říše středu v uplynulých letech klesaly, proto asijští investoři hledali náhradu v Japonsku, Indii, Jižní Koreji i ve Vietnamu.

Donedávna neochvějný Západ s údivem sleduje technologický vývoj v Asii. Zvláště čínský výzkum, přírodní vědy i AI zneklidňují rychlostí svého růstu.

Navázali jsme partnerství i s komunitou rizikového kapitálu, jež identifikuje slibný vývoj v laboratořích a přetváří ho v biotechnologické firmy, líčí hematolog George Q. Daley.