Znamená to úlevu pro podniky, které měly reportovat za letošní a příští rok v takzvané druhé a třetí vlně. Mohou tak učinit až od dva roky později a řada z původně povinných společností se díky navržené změně kritérií možná reportingu vyhne úplně. Banky ovšem patří mezi ty, kteří museli zprávu vydat už letos za rok loňský. Ze změny pravidel vprostřed hry vyjadřují smíšené pocity. Ne že by nepřály ulehčení ostatním, ale poukazují na komplikace, které to způsobí jim a možná i celé udržitelné transformaci. Vyplývá to z ankety projektu [ta] Udržitelnost.
Kriticky na krok Bruselu pohlíží Blanka Beranová, která zodpovídá za řízení udržitelných aktivit ve skupině ČSOB. „Z návrhu není zřejmé, jak balíček Omnibus zajistí nebo pomůže naplnit hlavní cíle udržitelného financování, které pro připomenutí jsou: za prvé zajistit odpovědnost firem za své konání, za druhé na základě správných a aktuálních dat výrazně zlepšit řízení změn až na úrovni jednotlivých entit a výrazně zlepšit řízení ESG rizik, konečně za třetí zajistit mobilizaci kapitálu a jeho cílené a efektivní nasměrování do tranzice právě na základě transparentnosti a dostupnosti dat investorům či dalším klíčovým aktérům,“ říká. Rozumnější by podle ní bylo spíše zjednodušit či zredukovat rozsah reportingu a zaměřit se pouze na datové body a cíle klíčové pro řízení tranzice a zmírňování ESG rizik než výrazně omezovat počet reportujících firem. „Měly by zůstat alespoň velké a střední podniky. Pokud se nakonec ustoupí od sektorových standardů, jejichž hlavním přínosem bylo pokrytí jedinečných charakteristik různých odvětví a zajištění relevantnějších a přesnějších informací, výrazně se tím sníží dostupnost dat užitečných pro rozhodování,“ dodává Beranová.
Návrh Omnibusu je podle ní navíc v rozporu s ambicemi Dohody o čistém průmyslu, která naopak potvrzuje ambiciózní vizi dekarbonizace EU a zvýšení investic do klimatických řešení s cílem být soběstačným, konkurenceschopným a udržitelným kontinentem. „Evropa mluví o investicích ve výši až 800 miliard eur ročně, a přitom současně oslabuje transparentnost a odpovědnost firem. Jsme ovšem teprve na začátku procesu a klíčové bude, aby se při jeho finální podobě neztratila ambice, která stála u zrodu evropské udržitelnosti – transparentnost, odpovědnost a dlouhodobá hodnota pro celou společnost,“ zdůrazňuje manažerka udržitelnosti v největší tuzemské bance podle bilanční sumy.
V Monetě si loni na vlastní kůži ověřili, jak náročný reporting podle evropské směrnice CSRD je. „Vítáme jakoukoli snahu o jeho zjednodušení. Pro společnosti s malou nebo žádnou předchozí zkušeností se sběrem a vykazováním nefinančních informací by představoval závažný problém,“ konstatuje specialistka udržitelnosti Lucie Outerská. Návrhy obsažené v omnibusových balíčcích ale neřeší klíčový problém banky, a to je získávání dat třetích stran v rámci výpočtu uhlíkové stopy portfolia. „Tato data se měla získávat od firem vykazujících podle CSRD. S navrhovaným odkladem povinnosti a snížením počtu těchto firem se tato možnost ztrácí, což vyvolává otázky o hodnotě údajů založených na odhadech místo reálných čísel,“ vysvětluje Outerská.
Zároveň varuje, že navrhovaná zjednodušení mohou vést ke zpochybnění celé myšlenky zelené tranzice, zejména u širší veřejnosti. Evropa podle ní potřebuje méně byrokracie a realističtější přístup, tedy jednoduchá nařízení, k jejichž naplnění nebude nutné najímat externí konzultanty. „Pokud udržitelnost nebude v budoucnu jednoznačně spojena s lepší konkurenceschopností a prokazatelnými ekonomickými a sociálními benefity, bude její obhajoba stále obtížnější, a to i navzdory nezpochybnitelným klimatickým změnám na naší planetě,“ předpovídá specialistka z Monety.
Rovněž Komerční banka upozorňuje, že jí pro vlastní reportování budou chybět přesná data od klientů, kterých mělo přibývat právě s rozšiřováním povinného ESG reportingu. „Skupina KB v současné době využívá při výpočtu některých datových bodů odhady. Hlavním důvodem pro využití proxy metody je nedostatek konkrétních údajů od klientů, což samozřejmě znamená určitou míru nepřesnosti,“ říká ESG expertka Komerční banky Denisa Pozníčková. Přiznává, že i pro velkou banku s letitými zkušenostmi ve vydávání nefinančních zpráv byl přechod na nový evropský standard náročný, takže je logické, že firmy změny navržené Evropskou komisí přivítají. „Z pohledu zpřesňování informací, které vstupují do našich datových požadavků, je odklad spíše komplikací,“ hodnotí Pozníčková.
Banky přitom nejsou v rozporuplném hodnocení osamoceny. Podobné hlasy zaznívají i z poradenských firem. „Ohledně návrhu Evropské komise na úlevy v rámci balíčku Omnibus mám trochu smíšené pocity,“ říká Anna Pačesová, která vede Corporate Services ve společnosti RSM. Návrh podle ní na jedné straně zmírňuje administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky. Ty sice často formálně nepodléhaly povinnosti reportovat, tlak na sběr dat a orientaci v nových požadavcích se jich ale dotýkal nepřímo v rámci hodnotového řetězce, například jakožto dodavatelů firem povinně reportujících. „ESG by nemělo být pro firmy šikanou ani extrémní byrokratickou zátěží. Pokud má být nástrojem změny, musí být prakticky uchopitelné a přiměřené možnostem podniků, které jej mají naplňovat,“ soudí Pačesová.
Na druhé straně by se ale podle ní nemělo ustupovat od nastavených cílů. Návrh původních pravidel pro ESG reporting totiž stál spoustu úsilí a evropských peněz. „Domnívám se, že neustálé měnění pravidel sráží vážnost a důležitost tohoto tématu i kompetenci Evropské komise tuto problematiku uchopit prakticky. Potřebujeme, aby firmy začaly ESG témata měřit, vyhodnocovat a řešit co nejdříve. Úlevy tedy vnímám ne vyloženě jako krok zpět, ale jako novou šanci znovu nastavit reporting tak, aby podporoval skutečnou transformaci, nikoliv jen formální plnění požadavků a byrokratickou zátěž,“ shrnuje svůj pohled expertka z RSM.
Smířlivě se na postup Evropské komise dívají t v České spořitelně. Návrh na úlevy v ESG reportingu banka podle manažerky pro udržitelnost Petry Ondrušové vnímá jako snahu reagovat na zpětnou vazbu trhu a zjednodušit některé povinnosti, zejména pro menší firmy. „Pro nás jako velkou banku se tím nic zásadního nemění. Jsme na ESG reporting dobře připraveni a vnímáme jej jako důležitý nástroj pro transparentní komunikaci s klienty, investory i veřejností. Udržitelnost pro nás není vynucená povinnost, ale neoddělitelná součást našeho fungování. Věříme, že kvalitní ESG data pomáhají lépe řídit rizika, ukazovat příležitosti a podporovat dlouhodobou prosperitu nejen nás, ale i našich klientů a celé společnosti,“ říká Ondrušová.
•
