Martin Rychlík

Zuzana Musilová patří k předním českým přírodovědkyním. Stihla toho už hodně: objevy v hlubinách, titulní stranu časopisu Science, dcerku i ERC grant za 50 milionů korun.

Je to globální válka o talenty. Všude se o tom mluví; řeší se odlivy mozků, vznikají studie vyčíslující ekonomické ztráty, když chytří lidé, kteří tvoří budoucnost zemí, z nich třeba i odejdou. Do světa. Pryč. Fantastickou ukázku, jak „přelívání se mozků“ skutečně funguje, navíc v jednom z top odvětví dneška, přinesly naše partnerské Financial Times (FT).

Donedávna neochvějný Západ s údivem sleduje technologický vývoj v Asii. Zvláště čínský výzkum, přírodní vědy i AI zneklidňují rychlostí svého růstu.

Navázali jsme partnerství i s komunitou rizikového kapitálu, jež identifikuje slibný vývoj v laboratořích a přetváří ho v biotechnologické firmy, líčí hematolog George Q. Daley.

Je tomu pár týdnů, kdy jsem seděl v čekárně preventivní kardiologie v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny, tedy v IKEM. Jak známo, jde o špičkové medicínsko-výzkumné pracoviště, jemuž se v uplynulých měsících dostává jiné mediální pozornosti, než by tamní lékaři, sestry a zaměstnanci chtěli i si zasloužili… Ale o tom jindy. V moderních prostorách čekala na vyšetření trojice seniorů, dvě dámy a pán, z nichž posledně jmenovaný byl jasně nejvýřečnější.

Věřím, že náš výzkum altermagnetismu najde uplatnění v počítačových technologiích, třeba v rychlejších a úspornějších pamětech, říká Libor Šmejkal z Gutenbergovy univerzity.

Když před 70 lety – v červenci 1954 – vyšel první díl trilogie Pán prstenů, mnozí recenzenti a kritici v něm viděli alegorii na vztah svobodného západního světa s mocnostmi zla kdesi daleko na východě, v Mordoru. Nevysocí hobiti, kteří měli rádi dobré jídlo, pití a tabáček, si žili v Kraji dobře a bez zájmu o „velký svět“. Měli svoji domáckou pohodu.

Kolem elitního ústavu Akademie věd ČR vznikla kaskáda inovačního know-how v oboru léčiv a biomedicínských technologií. Nový fond i&i Bio už má v prostředcích 1,34 miliardy korun, investovala do něho i Česká spořitelna. A fond se rozhlíží, které startupy podpoří.

Budu s dovolením osobnější. Když se narodíte jako Rychlík, musíte mít k rychlým vlakům prostě kladný vztah. V rodině dáváme k dobru historku, kdy můj dědeček Oldřich volával do jihlavského depa, kde pracoval na lokomotivách strejda Ivan: „Dobrý den, tady Rychlík, to je depo? Nemám tam, prosím, někde syna?“ Kupodivu si ze železničářů šoufky nedělal.

Raketově roste kilometráž čínských vysokorychlostních tratí, které jsou již se 45 tisíci kilometry nejdelší na světě. Japonci letos slaví 60 let od zavedení šinkansenů, pro něž ovšem mají „jen“ 2 831 kilometrů tratí.

Ve světových žebříčcích dorážejí na dominantní americké a britské vysoké školy čím dál více ty čínské. Do stabilní první tisícovky jich v Česku patří jen pár.

Češi jsou na pití piva hrdí, patří ve vypitém objemu hořkého moku ke světovým přeborníkům. Loni se chmelařská krajina Žatecka dostala na prestižní seznam památek UNESCO, navíc pivovarnický svaz usiluje o zápis „pivní kultury“ mezi nehmotné kulturní dědictví.

Snažíme se pohybovat na hraně orientovaného základního výzkumu a výzkumu aplikovaného, říká elektrotechnik František Mach, jenž s kolegy sbírá ceny za transfer nápadů – a už ve 36 letech je proděkanem fakulty na Západočeské univerzitě.

V Česku se nevídaně rozjel trh s použitými knihami. Servery jako Knihobot a TrhKnih zrychlily a zjednodušily antikvární prodeje, ceny jsou někdy až astronomické.

„Export“ terciárního vzdělávání přináší britské ekonomice odhadem ročně astronomických 25 miliard liber.