Autenticita prodává

Koronavirus je jako kuponová privatizace. Nastavuje nové pořádky, říkají šéfové nové agentury Wiseguys Tomáš Pflanzer a Martin Žufánek.

Před pár měsíci vznikla nová komunikační agentura Wiseguys, za kterou stojí známý lihovarník Martin Žufánek a protřelý marketér Tomáš Pflanzer. Stojaté vody českého PR rozčeřili značně nekonformním přístupem (kancelář mají v Praze v baru hotelu Jalta na Václavském náměstí) i nezvyklým sebevědomím: „Známe skoro všechny a skoro od všeho máme klíče. Během posledních let jsme měli prsty v mnoha projektech, firmách i značkách, od kultury přes gastronomii až k investicím. Neustále nás někdo žádal o pomoc nebo radu. Nejsme raketoví vědci, ale máme absolutní cit pro to, jak komunikovat autenticky. A bezmezně věříme, že autenticita prodává,“ tvrdí šéfové Wiseguys.

Úplně první projekt zrealizovali Pflanzer s Žufánkem již před dvěma lety, ale až loni se poprvé začali bavit, zda vytvořit reálnou agenturu. Letos na jaře jejich plány nabraly reálné obrysy, když vznikla Wiseguys. „V době covidu začala spousta agentur se svými klienty spolupracovat na dálku, zároveň jsme viděli, jak se překreslují mapy všeho v byznysu. Najednou se ukazuje, že nic není automatické, nelze spoléhat na to, že se cokoli prodá samo nebo že se o produktu či službě lidé nějak dozvědí. Je to jako nová kuponovka, přenastavují se byznysové pořádky a my chtěli našim kamarádům a oblíbeným značkám či službám pomoct,“ říká Pflanzer.

Foto: Marek Musil

„Jedním z nejviditelnějších příkladů je pražská gastronomie. Ještě předloni tu byly stovky restaurací, které nabízely guláš za 600 a pivo za dvě stovky, protože si jejich provozovatelé mysleli, že je to automatické. Nikdo se vlastně nemusel o nic starat, stačilo vytáhnout ven ceduli nebo nějakého plastového pantátu, kuchaře a lidé tam prostě chodili. Během korony se ukázalo, že v tom oboru není nic automatické a že existuje síla, která vás může zavřít. A hlavně, teď stojí všichni na nové startovací čáře,“ dodává Žufánek.

Odkud se vy dva znáte?
Žufánek: Z baru, samozřejmě.
Pflanzer: Z knihovny. Ne, vlastně z konference.
Žufánek: A jo, to jsme říkali, že budeme oficiálně říkat…

Wiseguys ve volném překladu znamená chytří kluci. Asi si dost věříte.
Žufánek: Název odkazuje na tradici velkých rodin a klanů v USA, jeden citát z té doby říká, že „bych chtěl být raději wiseguy než prezidentem Spojených států“. Samozřejmě se nepovažujeme
za hloupé kluky, za dvacet let podnikání máme velké množství kontaktů a jsme přesvědčeni, že dokážeme dělat fajn věci.

Jste víc PR agentura, mediálka, či reklamka?
Pflanzer: I když nás klienti často oslovují jako klasickou fullservisovou agenturu, tak my děláme zejména PR a komunikaci. To jsou dvě hlavní věci, které umíme a chceme dělat. K tomu postupně přidáváme rebranding a poradenství v otázce nastavení služeb našich klientů a startování nových produktů.

Děláte i politiku?
Pflanzer: Nikdy jsme se jí nechtěli vyhýbat a je to jeden ze směrů, kam se agentura časem zřejmě posune. Začaly nás oslovovat politické strany, ale pro začátek jsme se rozhodli soustředit na klienty, které jsme si na začátku vybrali, takže politika prozatím trochu ustoupila do pozadí.

Jak lihovarník rozděluje pracovní čas mezi pražskou agenturu a moravskou pálenici?
Žufánek: Začíná to být docela zábavné, protože můj hlavní byznys je samozřejmě lihovarnictví. V naší pálenici v současnosti destiluji zhruba 60 procent naší produkce, v podstatě všechny nápoje obsahující byliny, tedy gin, absint, borovičku. Bratr se zaměřuje na destilaci veškerého ovoce, a protože se čeká na sezonu dozrálého ovoce, hodně se dělají giny a absinty. Snažím se být vždy týden nonstop na Moravě a pak na tři čtyři dny přijet do Prahy. Osobní schůzky jsou pořád nejvíc a ne vše lze vyřešit pomocí e-mailu a telefonu. Takže rotuji mezi Prahou a Boršicemi a běžně se stává, že když odjedu do metropole, destilace se zastaví, a takřka vždy, když mi volají kolegové či klienti z Prahy, tak jsem v pálenici. Snažím se to také dohnat prací o víkendu, často destiluji od sobotního rána do nedělního večera, ale už se začala ozývat rodina.

Vaše osobní přítomnost při destilaci je zapotřebí kvůli unikátnosti receptů?
Žufánek: Ano, moji bratři gin nebo absint nikdy nedestilovali. Samozřejmě když jsem začal víc cestovat, kvůli bezpečnosti jsem musel všechno dopodrobna sepsat – „vezmi tohle, zapni tohle, udělej toto“ – na budoucnost je to tedy připravené, ale pořád u toho musím být. Ale lze to zkombinovat. Spousta nápadů v PR branži přichází na mysl mimo dobu, kdy sedíte v kanceláři. Proto si běžně beru do pálenice notebook, a když se proces destilace rozjede a v podstatě jen chodím po čtvrthodinách kontrolovat, mohu tak trochu na pozadí přemýšlet a psát strategie. A samozřejmě tady v Praze je Tomáš.
Pflanzer: A zároveň má na Moravě dospívajícího syna Martina, který za pár let může pálení přebrat.
Žufánek: Teď mu bude 15, takže bude ještě trvat, než bude moct pít alkohol a destilovat a já půjdu do předčasného důchodu.

Pojďme zpět ke komunikačnímu byznysu. Od prvního projektu k založení agentury uběhly dva roky. Proč to trvalo tak dlouho?
Žufánek: My jsme spoustu aktivit dělali z určité „lásky“ ke kamarádům. A začalo se to množit, tak jsme si uvědomili, že když máte dvacet let zkušeností, nemůžete to dělat zadarmo. Když nás teď někdo osloví, vyžádáme si oficiální poptávku a tu zpracujeme. Myslím, že je strašně důležité dokázat se ocenit a říct si o férovou sumu. Já mám takové postižení z gastra, že když něco dáte zdarma, tak si toho většina lidí neváží. Dáte jim něco zadarmo a vyhodí to. Ale když za něco zaplatíte, je to úplně jiný pocit.

A protože si myslíte, že se nejen gastro, ale celý byznys po covidu přenastavuje, tak jste se pustili do regulérní agentury?
Pflanzer: Ještě jednou se vrátím ke gastru. Hodně podniků v metropoli za poslední rok změnilo majitele, spousta jich zavřela a nové lokály vznikají. To myslíme tím překreslováním hranic. V podstatě teď a tady vznikají noví vítězové zítřka. Je to změna jako kuponovka, kdy podnikatelé, kteří byli zvyklí vydělávat standardně nějaké peníze, o to však díky covidu přišli. A do toho přicházejí noví, budoucí vítězové, kteří peníze vydělali v jiných segmentech, třeba v e-shopech nebo jiných kategoriích, jež během epidemie fungovaly, zainvestují do nových kategorií a objevují se tu noví byznysmeni. To je to překreslování map.
Žufánek: Podnikatelé a úspěšní byznysmeni mají v této době možnost dostat se k zajímavým hotelům, restauracím, protože původní majitelé to nevydrželi. Podnik je třeba nakopnout, znovu nastartovat a v ten moment bychom měli přijít my a pomoct s tím. A to se týká i dalších segmentů, za poslední dva roky vzniklo tolik produktů, o nichž jsme doteď netušili, že je budeme potřebovat…
Pflanzer: A zároveň se spousta lidí naučila nakupovat v online prostředí, takže kategorie internetových nákupů hodně vzrostla, vznikají specializované e-obchody. Pohybuje se zde část našich klientů, kterým jsme začali pomáhat. Nemohu jmenovat, my si na začátku řekli, že nechceme parazitovat na klientech a psát si bůhvíjaké reference a že nebudeme nikde zmiňovat naše klienty, pokud to ne­oznámí sami.

„Děláme spoustu zábavné a zajímavé práce, ale to není jediný parametr, i když jsme si řekli, že to děláme hlavně kvůli zábavě. Musíme vidět, že tu službu či produkt dokážeme zlepšit.“

Kolik klientů v současnosti máte? Jaký segment převažuje?
Pflanzer: Není tam jen gastro, i když se o něm často bavíme. Primárně máme mezi klienty v tuto chvíli nejvíce zastoupeny služby, elektronické obchody a do­ručovací služby.

Vy sám máte dlouhou historii v reklamním byznysu a výzkumu trhu. Budete dělat jen čistě PR a komunikaci, nebo uvažujete i o rozkročení do dalších částí trhu?
Pflanzer: Sice mám historii v reklamě, výzkumu trhu a docela rozumím datům a chování lidí, ale v posledních pár letech jsem dělal i klasickou komunikaci. Nicméně naší cílovou skupinou ve Wiseguys nejsou velcí klienti, nadnárodní společnosti a korporace. Nemíříme tak vysoko, to bychom potřebovali zástupy juniorů, kteří sedí a účtují klientům hodinové sazby. My si spíš bereme menší firmy s velkou ambicí nebo větší investicí, které chtějí byznys nakopnout a rozjet. Nedokážu si představit, že bychom dělali komunikaci pro velkého operátora, který potřebuje v týdnu vyrobit hromadu tiskovek, to už je skoro strojové a není tam moc prostor na kreativu. Spíše radíme firmám, jak mají fungovat, což je ideální u menších a středních společností.
Žufánek: Sázíme především na osobní vazby. Spousta větších agentur má velkou fluktuaci lidí na juniorních pozicích, když ti lidé odejdou, vazby s klientem se přetrhají. Nás všichni klienti znají osobně, věříme si navzájem, jde o vztahy.

Na druhé straně si musíte říct o velké peníze, aby se vám vyplatilo trávit čas na klientovi.
Žufánek: Proto jsme pevně stanovili hranici, že nebudeme mít víc než deset patnáct klientů. Musíme to dokázat utáhnout sami osobně.
Pflanzer: Hlavně jde o to, abychom měli pravidelný kontakt s klientem. Samozřejmě sami vše nezvládneme řešit do posledního detailu, proto pro nás dělají další silní, seniorní profíci. Jsme čtyři, ale stále chceme mít kontakt se zákazníky, abychom věděli, co dělají, a mohli jim pomoct k tomu, aby dělali kvalitní byznys; abychom za něj mohli ručit.

Baví vás to? Nebo je to běžná práce?
Žufánek: Musíme být přesvědčeni o tom, že projekt dokážeme udělat tak, jako bychom startovali vlastní byznys. Tak, abychom se za to nestyděli.
Pflanzer: Musí nás to oslovit. Ideální situa­ce je, když je služba nějakým způsobem špatná a my víme, jak ji zlepšit. Takže ano, děláme spoustu zábavné a zajímavé práce, ale to není jediný parametr, i když jsme si řekli, že to děláme hlavně kvůli zábavě. Musíme tam vidět, že tu službu či produkt dokážeme zlepšit.
Žufánek: Mě osobně třeba těší, když vidíme, že má někdo super produkt a je z toho zoufalý, protože ho neumí prodat. My mu dokážeme poradit, dokážeme nakopnout byznys a ve finále se vše v dobrém vrátí, protože s každým nakopnutým projektem startujete ekonomiku.

Pomáhá k zisku zakázek i vaše prezentace na sociálních sítích?
Žufánek: Určitě ano. Lidé pozorují, co dělám v případě našeho podnikání, s ne­existujícím marketingovým rozpočtem. U nás v lihovaru nemáme marketingové oddělení, nemáme žádné placené reklamy. A když vidí, co dokáže jeden člověk udělat z malé firmy, je jednodušší je přesvědčit.

Protože máte super produkt, který lidé chtějí.
Žufánek: V dnešní době, i když máte super produkt, který neumíte prodat, tak ho prostě neprodáte. Vždy je třeba štěstí a především dovednost či schopnost, jež není automatická. Mám spoustu kamarádů, kteří mají super produkty, ale nedokážou se prodat. A proto jsme tu my. V Česku třeba vznikla spousta zajímavých minipivovarů, piva je tu fakt hodně a většinou výborného. Ale vyhraje ten, o kom se bude mluvit.

Kancelář jste si udělali v hotelovém baru na „Václaváku“, hned vedle nově otevřeného Primarku. Záměr?
Žufánek: Musím říct, že tohle je geniál­ní koncept, jak dostat Pražáky zpátky na Václavské náměstí. Václavák pro ně není oblíbená destinace, všichni měli zafixované, že jsou tu turistické ceny. A teď když jdete z nákupu, přijdete do Jalty a vidíte doslova geniální jídlo za dvě stovky, tak to řadu Pražáků přesvědčí.

Přečtěte si také