Auditování stále více usnadňují nové technologie jako datová analytika a umělá inteligence. „Tato práce ale není jen o číslech. Zásadní je také komunikace s lidmi, jak na straně klienta, tak s kolegy z jiných týmů,“ říká expertka s třicetiletou zkušeností v oboru v rozhovoru, který vznikl ve spolupráci s projektem #FinŽeny. Štegová spoluzaložila KPMG Ladies Club jako místo neformálního setkávání žen z byznysu. Domácí podnikání podporuje i prací pro soukromě vlastněné české firmy, které teď řeší dilemata spojená s nástupnictvím. V rozhovoru vysvětluje také nový zákon o účetnictví, který Česko přiblíží mezinárodně uznávaným standardům a firmám umožní flexibilnější přístup k účtování a vykazování.
V auditu se toho za první dva roky naučíš tolik, co by ses jinde učil pět let, dočetl jsem se na vašem webu. Tento obor má pověst cifršpiónské dřiny. Proč jste zakotvila právě v něm? Máte ráda čísla a dřinu?
Zdaleka to není jen o dřině a číslech, jak odlehčenou formou ukazuje i náš film Auditor. Je to i o pochopení byznysových modelů a interních procesů ve společnostech s různými podnikatelskými činnostmi. Snažíme se rozumět riziku, kterému jsou naši klienti vystaveni, i tomu, jak na něj reagují, tedy jak silné kontrolní mechanismy si vybudovali. Až na základě této znalosti pracujeme s finančními výkazy společností.
Pokud byznys klienta dobře chápete, neměla by vás čísla příliš překvapit, a pokud se to stane, je to vždy prostor pro zajímavou diskusi. V neposlední řadě je to povolání, které je spojeno s komunikací a jednáním s klienty. To mě na naší práci baví asi nejvíce, je to práce s lidmi – jak v našich jiných týmech, tak na straně klienta.
Takže v auditu zkušenosti opravdu získáváte poměrně rychle. Tato komplexita plus dynamika spojená se sezonností dělá z auditu zajímavé, byť náročné povolání.
Audit z definice znamená zhodnocení a prozkoumání nezávislou kvalifikovanou osobou. Jak dlouho vám trvalo, než jste získala pocit, že jste onou dostatečně kvalifikovanou osobou?
S ohledem na velikost, rozsah a rozmanitost podnikání našich klientů a používané technologie to nikdy nemůže být jen o jedné kvalifikované osobě, ale o celém týmu lidí, kteří se na auditu podílejí. Auditor svůj názor formuluje na základě zjištění specialistů z různých oblastí, například IT, finančních instrumentů či daní. Klíčová je tedy spolupráce napříč obory, která generuje vějíř informací a vstupů, které pomáhají ošetřit hlavní rizika.
Jak náročné je si odpovídající kvalifikaci auditora udržet vzhledem k proměnlivosti právních předpisů, a tedy pravidel hry?
Udržení kvalifikace může být poměrně náročné vzhledem k neustálému vývoji právních předpisů. Právní rámec se často mění v závislosti na nových regulacích, standardech a požadavcích, a to jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. To znamená, že auditoři musí pravidelně sledovat tyto změny a přizpůsobovat se jim.
Pravidelně absolvujeme řadu odborných školení a seminářů zaměřených na účetní standardy, daňové zákony, regulace týkající se finančního reportování a dalších právních předpisů. Současně s tím je nutné sledovat i úpravy právních norem v reakci na ekonomické, politické nebo technologické změny.
Pro mezinárodní firmy nebo firmy s mezinárodním působením je nezbytné, aby auditoři rozuměli nejen místním, ale i mezinárodním standardům jako IFRS (Mezinárodní standardy účetního výkaznictví). Tato dualita v právních předpisech činí proces udržování kvalifikace složitější. Auditoři také musí dodržovat etické normy a profesní kodexy, které se mohou měnit, a proto vyžadují pravidelnou aktualizaci odborných znalostí. Porušení těchto pravidel může mít vážné profesní a právní důsledky.
Výhodou je zázemí auditorské firmy i naší globální sítě. Díky internímu vzdělávacímu systému máme skvělý servis. Navíc, pokud potřebujeme něco zjistit, je vždy ve firmě komu zavolat. Rozsah znalostí našich zaměstnanců je obrovský.
Která norma či předpis z posledních let znamenaly v auditorské práci největší změnu?
Změny se dějí neustále, v loňském roce to byla například novelizace standardu ISA 600, která přinesla významnou změnu v přístupu k plánování a provádění skupinového auditu. Audit skupiny je nově plánován primárně optikou jednotlivých řádků konsolidovaných výkazů a případně i informací v příloze. Tato změna vyžaduje užší spolupráci a dvousměrnou komunikaci mezi skupinovým auditorem a komponentním auditorem na úrovni jednotlivých položek tvořících konsolidovanou účetní závěrku. Detailně monitorujeme i aktuální vývoj v oblasti ESG reportingu. V Česku bude pro mnohé společnosti i celou odbornou veřejnost zajímavé i konečné znění nového zákona o účetnictví.
Jak tento zákon hodnotíte? Jaké největší změny přinese?
Připravovaný zákon o účetnictví vnímám jako krok správným směrem. Přináší větší flexibilitu, srozumitelnost a současně přiblížení mezinárodně uznávaným standardům výkaznictví, což řada firem velmi očekává. Mezi významné změny patří zejména nově vymezené základní účetní pojmy, jako jsou náklad či výnos, i ty se nově definují s ohledem na mezinárodní praxi. Zcela nový význam dostává výroční zpráva, která bude transformována do takzvané zprávy vedení.
Velkým posunem je i flexibilnější přístup k účtování a vykazování od přesného vymezení k používání principů: důraz se bude klást na správné zobrazení transakcí ve výkazech — tedy na to, jak informace vypadají v rozvaze či ve výsledovce, nikoli na konkrétní účty či dodržení směrné osnovy. Firmy totiž získají možnost přizpůsobit si více strukturu rozvahy, ale zejména výkazu zisků a ztrát dle potřeb svých uživatelů. Celkově tedy nový zákon modernizuje účetní prostředí v Česku a přibližuje ho běžné mezinárodní praxi.
Zákon měl vstoupit v platnost od ledna letošního roku, ale zaznamenal jsem, že se nyní hovoří dokonce až o roku 2027. Je to ku prospěchu, protože se návrh vyladí nebo jde o zbytečné průtahy?
Každá výraznější změna zabere čas a se zákonem o účetnictví souvisí velké množství dalších zákonů, navazujících vyhlášek a předpisů i mimo oblast účetnictví. Současný zákon je sice poněkud zastaralý, i strukturálně, ale fundamentálně neselhává, takže svému účelu ještě nějakou dobu poslouží.
Vy se specializujete na soukromě vlastněné české firmy. Co vás dovedlo k tomuto zaměření?
Dynamika a rozhodovací flexibilita těchto firem. Majitelé mají obvykle přímý vliv na strategii, což umožňuje rychlejší rozhodování a inovace. To je atraktivní pro poradce i auditory, protože jste blízko centra rozhodování, vnímáte zvažované alternativy i důvody pro mnohá rozhodnutí. Motivuje mě i hrdost na lokální byznys. Mnoho lidí se zaměřuje na české firmy z vlastního přesvědčení a touhy podpořit domácí podnikání. Také já v tom vidím hlubší smysl, protože mohu přímo přispět k rozvoj české ekonomiky. U řady soukromě vlastněných českých firem je aktuální téma nástupnictví – řeší předání řízení nové generaci, případně profesionálnímu managementu nebo novému majiteli. To přináší zajímavé příležitosti i v oblasti auditu, poradenství, investic nebo fúzí a akvizic.
V čem je práce pro české soukromé firmy jiná oproti nadnárodním korporacím?
Na rozdíl od velkých korporací mnoho soukromých českých firem nezveřejňuje tolik informací. Práce s nimi tak vyžaduje hlubší analýzu a přímý kontakt, což může být atraktivní pro odborníky, kteří chtějí jít „pod povrch“.
Auditor se zpravidla nemění každý rok, takže s klientem budujete užší vztah. Zároveň vás platí, ale vy mu musíte říkat někdy i velmi nepříjemné věci. Jak zvládáte tuto disciplínu?
Samozřejmě preferujeme dlouhodobou spolupráci s klienty – taková kontinuita nám umožňuje opřít se o znalost prostředí, procesů i lidí. V praxi to znamená efektivnější práci a často i lepší porozumění širším souvislostem. Zároveň ale platí, že nezávislost je pro auditora naprostý základ. Je to jedna z klíčových profesních zásad a musí zůstat zachována za každých okolností – bez ohledu na délku nebo intenzitu vztahu s klientem. Ze své zkušenosti vím, že i nepříjemné věci se dají komunikovat dobře, pokud se to udělá s respektem, věcně a hlavně včas. Důležité je umět si už na začátku spolupráce správně nastavit vnitřní hranice mezi přátelským přístupem a profesionální odpovědností. Když to funguje, dá se vybudovat vztah založený na důvěře, ve kterém je i nepříjemná zpětná vazba vnímána jako konstruktivní.
Běžný smrtelník si obvykle představí audit účetnictví a daní. Auditovat lze ale ledacos. Rozšiřuje se výrazně vaše nabídka nebo poptávka klientů, co vše by chtěli prověřit?
Roste poptávka například po auditních nebo ověřovacích službách v oblasti ESG, ale i po prověrkách vnitřních kontrolních systémů, IT a kybernetické bezpečnosti, nebo třeba po procesních auditech ve výrobě či logistice. S ohledem na zvyšující se kontrolu nakládání se státními prostředky jsou stále častější ověření konkrétních projektů dotovaných z veřejných prostředků. Pro nás to znamená nutnost rozšiřovat tým o specialisty z jiných oborů, spolupracovat napříč profesemi a držet krok s tím, co firmy aktuálně trápí – což se často mění mnohem rychleji než účetní legislativa. Takže ano, poptávka se rozšiřuje a s ní i náš záběr. Tradiční audit zůstává jádrem, ale kolem něj dnes vzniká celá škála dalších ověřovacích služeb, které firmám pomáhají lépe řídit rizika i reputaci.
Jak složité pro vás bylo a je zvládat zmíněný audit zpráv o udržitelnosti, které dostaly nová celoevropská pravidla a postupně budou povinné pro vybraný okruh firem?
Je to určitě velká výzva – a to jak odborná, tak kapacitní. Nová pravidla v oblasti nefinančního reportingu, zejména podle směrnice CSRD a standardů ESRS, kladou na firmy i auditory úplně nové nároky. Zatímco účetnictví má za sebou desítky let vývoje a metodiky, oblast udržitelnosti je v mnoha ohledech teprve v začátcích, přitom s velmi konkrétními a závaznými požadavky. Pro nás to znamená investovat čas i zdroje do dalšího vzdělávání, zavádění nových metodik a spolupráce s experty z oblastí mimo tradiční finance.
Jako auditoři ale máme výhodu ve zkušenostech s ověřováním informací, prací s důkazním materiálem a posuzováním vnitřních kontrol – což jsou principy, které jsou aplikovatelné i na nefinanční reporting. Tudíž je to složité, ale zvládnutelné. Důležité je začít včas, být realističtí ohledně kapacit a dobře komunikovat s klienty. Někteří z nich mají svůj nefinanční reporting vyladěný, ale jsou i tací, kteří se v tom často teprve začínají orientovat.
Nyní EU přistoupila ke zmírnění povinného ESG reportingu a jeho odkladu o dva roky. Diskutuje se i o zúžení okruhu společností, na které by se povinný reporting vztahoval. Do konce roku má být také předložen návrh zjednodušení ESRS standardů pro reporting. Na druhou stranu se neočekává úplné odstranění požadavku na externí ověřování ESG výkazů. Nic z toho neznamená, že agenda udržitelnosti padá pod stůl. Podniky, kterých se ověřování bude stále v budoucnu týkat, dostávají více času na přípravu a auditoři větší prostor na vyladění metodiky ověřování a vyškolení týmů.
Jsou před vaším oborem významné změny do budoucna?
S přijetím směrnice CSRD o zprávách o udržitelnosti a standardů ESRS pro vykazování udržitelnosti se mění role pro některé auditory – kromě účetních dat budou ověřovat také nefinanční data. To vyžaduje nové znalosti, multidisciplinární týmy a nové přístupy k důkazům a procesům.
Do auditorské praxe také stále více vstupují technologie, jako jsou datová analytika a AI. Rutinní činnost je čím dál častěji nahrazována automatizací, což zvyšuje důraz na analytické a interpretační schopnosti auditorů. AI nám tedy pomáhá s analýzami velkého objemu dat, testováním transakcí nebo ověřováním shody s účetními standardy. AI může například automaticky vyhledávat nesrovnalosti v účetních knihách, identifikovat neobvyklé vzory v transakcích nebo provádět analytické testy, které by jinak zabraly auditorům mnoho hodin.
Klienti nechtějí jen „razítko“, ale reálnou přidanou hodnotu – audit jako nástroj pro zlepšení řízení rizik, vnitřní kontroly, procesní efektivity. Obor se tak bude dál posouvat směrem k poradenskému stylu přístupu, přestože nezávislost zůstává zásadní. Celkově se tedy auditorský obor výrazně proměňuje – od rutinní kontroly účetních knih k širší, více strategické a technologicky podporované roli.
•
