Analytici Grant Thornton srovnávali pět významných českých vodohospodářských firem (ČEVAK, VaK Beroun, VaK Pardubice, SmVaK a VaK Kroměříž), a to z hlediska ziskovosti, nákladovosti, cenového nastavení, zadlužení či nakládáním se ziskem. Vycházeli ze zveřejněných dat ve standardizovaných výkazech v letech 2020–2024 a soustředili se především na hledání anomálií ve vztahu k průměrným hodnotám v těchto datech.
Analýza například konstatuje, že prudký nárůst nákladů v posledních několika letech se společnostem podařilo přenést na zákazníky. „Zvýšené náklady se kvůli nárůstu cen nijak výrazně neprojevily v ziskovosti společností,“ konstatuje analýza. Největší nárůst ceny vody mezi lety 2021 až 2024 zaznamenaly Vak Pardubice (51 %), SmVaK (47 %) a VaK Beroun (41 %).
Foto: Shutterstock
Také výplaty dividendy majitelům vodárenských společností v posledních letech zůstaly podle analýzy stabilní bez ohledu na ostatní ekonomické ukazatele. Řádově nejvyšší dividendy vyplácela až do roku 2022 společnost SmVaK, naopak Vak Pardubice za celou dobu téměř žádnou dividendu nevyplatil.
Analýza v některých kapitolách upozorňuje na nestandardní chováni společnosti SmVaK, především ve vztahu k nastavení obchodní marže a dosahovaného zisku. Obchodní marže v jejím případě dlouhodobě mnohonásobně přesahuje průměr v ČR (9-12 %), přičemž v některých letech se blížila i 40 %. Podle zkoumaných dat například VaK Beroun, společnost s podobnou strukturou jako SmVaK, nastavuje marži v méně než poloviční výši. Analýza také upozorňuje, že SmVaK jako jediná společnost svůj zisk vytváří primárně pro potřeby akcionářů a obnovu infrastruktury financuje z jiných položek. Např. Vak Beroun zisk reinvestuje zhruba z poloviny.
„Na poměry odvětví extrémní výše zisku tedy může indikovat nepřiměřené vysoké nároky akcionáře na návratnost investice do akcií či pořízení takových akcií v minulosti na nepřiměřenou cenu. Taková se zdá být situace v případě SmVaK, která se ziskovostí vymyká odvětví a obnovu majetku financuje mimo zisk,“ uvádí analýza Grant Thornton.
Analýza pak dochází k jednoznačnému závěru: „Tato situace naznačuje existenci mezery v aktuální cenové regulaci vodárenských subjektů, neboť v situaci přirozeného monopolu umožňuje akcionáři rentu nad přiměřenou míru.“
Zjištění analýzy Grant Thornton ohledně obchodné marže a nakládání se ziskem společnosti SmVaK nejsou úplnou novinkou. V minulosti již bylo se společností vedeno několik řízení, například ze strany Finančního ředitelství Ostrava, vždy s výsledkem, že společnost neporušuje současnou regulaci odvětví. Proti cenové politice SmVaK také míří aktuální petice Stop drahé vodě!, kterou založil ředitel Městské nemocnice Bohumín a bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Podle jeho odhadů by v případě, že by měl SmVaK poloviční, tedy v českých poměrech stále nadstandardní marži. Mohla by cena vody pro obyvatele Moravskoslezského kraje klesnout o 13 Kč na m3.
•
