Neutralita končí tam, kde rozhoduje naše mentální stanovisko k technologii, tedy zda jsme optimisté, pesimisté, nebo realisté. Objektivita končí například tam, kde o našem osobním bohatství rozhodují ceny akcií společností, které jsou s AI spojené. Rád bych zdůraznil, že patřím mezi ty, kteří vlastní jednu z firem, jejichž cena na burze roste díky „hypu“ (povyku) kolem AI. I přes snahu být realistou u mě převládá optimismus, tudíž ani já nemohu být stoprocentně neutrální a objektivní. Navzdory tomu se pokusím být co nejrelevantnější.
Foto: Shutterstock
„Hype“ okolo této technologie, která se stala dostupnou širší veřejnosti, je enormní. Pokládám si tedy otázku: Lze o AI mluvit jako o „nové průmyslové revoluci“? Moje odpověď je, že zatím ne. Například americký profesor ekonomických dějin Robert C. Allen ve své knize The British Industrial Revolution in Global Perspective (Britská průmyslová revoluce z globálního hlediska) uvádí, že Spojené království během průmyslové revoluce vynakládalo zhruba deset až patnáct procent ročního hrubého domácího produktu (HDP) na investice do rozvoje infrastruktury a technologie.
Oproti tomu investice související s umělou inteligencí by měly ve Spojených státech amerických v následujících letech dosáhnout úrovně „pouhých“ dvou a půl až čtyř procent HDP. Je zřejmé, že k nové průmyslové revoluci máme prozatím daleko. Nicméně osobně si myslím, že AI nám může pomoci například při výrobě nových léků, v boji proti klimatické změně, při řešení bezpečnostních otázek západního světa či při zvyšování produktivity práce. Proto odhaduji, že investice do AI mohou v budoucnu tvořit vyšší část HDP než dnes. Ale problémem AI je vysoká cena. Kladu si tedy tři otázky: Je rozumné uplatnit velmi drahou technologii na vstupu? Existuje cesta, jak snížit cenu? Měl bych do AI investovat i přes vysoké valuace?
Existují oprávněné obavy, že AI nahradí podstatnou část lidského kapitálu. To je však zavádějící. Pokud to uvedeme na pravou míru, ano, díky AI zaniknou pracovní místa, ale také nová vzniknou. Co nám to říká? Za prvé, nahrazujeme relativně levnou pracovní sílu velmi drahou technologií, kterou převážná část firem nedokázala monetizovat. Za druhé, nově vzniklé pracovní pozice v oblasti AI dle mého odhadu budou vyžadovat vysokou odbornost, což znamená další náklady na vzdělání či rekvalifikaci a vyšší mzdy zaměstnanců. Tak či tak, cena statků a služeb by měla růst, protože vstupy jsou drahé. Proč tedy firmy do AI investují? Dle mého názoru proto, že musí, jinak by je konkurence předběhla. A až poté věří, že ve střednědobém až dlouhodobém horizontu se díky uplatnění AI zvýší produktivita práce.
Z uvedeného vyplývá, že přidaná hodnota pro firmy, spotřebitele nebo státy vznikne, když se výrazně sníží ceny vstupů. Dle mého názoru existují dva zásadní faktory, proč je cena vstupů vysoká. Prvním je vysoká poptávka, což znamená nedostatečnou kapacitu výroby. Její zvýšení, například kdyby Apple, Microsoft, Google a Meta neoutsourcovaly výrobu specializovaným firmám (TSMC, Samsung, AMD), by mělo výrazný dopad na cenu. Druhým faktorem je výroba výkonných mikročipů ve stále menších, rychlejších a energeticky účinnějších parametrech.
Tento proces se nazývá litografie a je jen jedna firma (ASML), která umí vyrobit litografické stroje na tyto čipy, jež stojí stovky milionů dolarů. Pokud by společnost ASML sdílela své know-how se strategickými partnery, tedy s firmami schopnými stroje vyrábět, cena by jistě klesla. Zda investovat do AI, je na každém z nás. Věřím však, že toto odvětví patří do široce diverzifikovaného strategického portfolia.
David Novotný
senior manažer sekce Wealth Management ve společnosti Conseq
•
