Digitální dovednosti dnes rozhodují o tom, jak rychle se ekonomiky dokážou přizpůsobovat technologickým změnám – a také o tom, kde se budou vytvářet nová pracovní místa. Přesto Evropa v této oblasti naráží na nepříjemnou realitu. Podle nejnovější Zprávy o stavu Digitální dekády má základní digitální kompetence pouze zhruba polovina obyvatel EU.
Jaromír Hanzal, CEO AAVIT, na uzavřeném kulatém stole o digitálních dovednostech na Digital Skills Summit v Bruselu.
Ještě výraznější než samotná čísla jsou rozdíly mezi jednotlivými státy. Zatímco Nizozemsko a Finsko se pohybují na úrovni 83 %, Česká republika se zhruba 69 % patří k nejlépe připraveným zemím střední a východní Evropy. Na opačném konci spektra stojí Slovensko (okolo 51 %), Polsko (přibližně 45 %) nebo Bulharsko (asi 36 %). Právě tyto rozdíly začínají stále více ovlivňovat nejen soudržnost Unie, ale i fungování jednotného trhu práce.
Otázka digitálních dovedností se proto stává politickým i ekonomickým tématem první kategorie. Evropská komise na ni reaguje připravovanou iniciativou Union of Skills, která má ambici sjednotit dosud roztříštěné přístupy k rozvoji a uznávání dovedností napříč členskými státy. Výkonná místopředsedkyně EK Roxana Mînzatu představila základní obrysy této iniciativy na letošním Digital Skills Summitu v Bruselu organizovaném DIGITALEUROPE – a současně otevřela prostor pro debatu o tom, zda v Evropě už neexistují řešení, která by šlo využít ve větším měřítku.
Výkonná místopředsedkyně Evropské komise Roxana Mînzatu na Digital Skills Summitu v Bruselu.
Právě v tomto kontextu zazněl hlas regionu V4. Na uzavřeném kulatém stole s výkonnou místopředsedkyní EK vystoupil Jaromír Hanzal, ředitel Digitální asociace AAVIT, který zde prezentoval zkušenosti společné iniciativy zemí střední Evropy v oblasti měření digitálních dovedností. Nešlo přitom o formální prezentaci projektu, ale o ukázku toho, že i menší státy mohou dlouhodobě vytvářet datově silná a prakticky využitelná řešení.
„V regionu V4 jsme si ověřili, že bez tvrdých dat se digitální politika dělá velmi obtížně. IT Fitness Test nám umožňuje sledovat reálnou úroveň digitálních dovedností, porovnávat se v čase i mezi zeměmi a opírat se o metodiku kompatibilní s evropským rámcem DigComp,“ popsal Hanzal. „Dnes máme k dispozici největší soubor ověřených dat o digitální připravenosti obyvatel v našem regionu.“
IT Fitness Test vznikl původně jako iniciativa slovenské Digitální koalice. Postupně se však rozšířil do dalších zemí V4 a získal podporu klíčových ministerstev i veřejných institucí. Za poslední čtyři roky jej absolvovalo více než 670 tisíc studentů a přes 38 tisíc učitelů, celkově pak během čtrnácti ročníků téměř 930 tisíc lidí. Takový rozsah je v evropském kontextu spíše výjimkou než pravidlem.
Právě kombinace rozsahu, dlouhodobosti a jednotné metodiky činí z IT Fitness Testu zajímavý referenční bod pro evropskou debatu. Výsledky nejsou jen statistickým přehledem, ale vstupem pro rozhodování o tom, kam směřovat investice, jak upravovat vzdělávací programy a kde digitální mezery začínají ohrožovat konkurenceschopnost regionů.
Evropa se tak dostává k širší otázce, kterou si zatím klade spíše implicitně: má smysl, aby si každý stát měřil digitální dovednosti po svém, nebo je čas opřít se o několik společných, ověřených přístupů? V oblastech, kde už existuje jednotný regulatorní rámec, začíná fragmentace v oblasti vzdělávání působit jako slabé místo.
Společná fotografie účastníků kulatého stolu (zástupci předních evropských technologických firem a digitálních asociací).
Navíc se ukazuje, že digitální dovednosti dnes nejsou jen otázkou základní gramotnosti. Stále více se týkají práce s daty, kybernetické bezpečnosti, schopnosti orientovat se v umělé inteligenci a přizpůsobovat se rychlým technologickým změnám. Pokud nebude jejich rozvoj systematický a srozumitelně měřitelný, rozdíly mezi regiony se budou dál prohlubovat.
Zkušenost zemí V4 ukazuje, že společný postup může fungovat i bez velkých evropských programů shora. A právě tím se IT Fitness Test dostává do širší evropské debaty – ne jako další projekt do sbírky iniciativ, ale jako prakticky ověřený model, se kterým se dnes počítá i na úrovni Evropské komise.
•
